úterý 28. července 2009

TXT trading

Konečně inspirace: komentář Investora Hýska "Burzovní profesionálové opakují stejný blábol stále dokola."
k tradersko/technickým úvahám na investicniweb.cz.

Soukromá osoba má svobodu být investorem, který předvídá vývoj a nakupuje v okamžiku kdy jiné subjekty (přetlačení pákaři, tradeři, "provozovatelé skalpingu", oběti špatných zpráv z televize, novin a hospody) opouštějí loď. Např. oblíbená Telefonica měla na jaře 2009 kurz cca 370Kč - pevní investoři s jasnou představou budoucnosti kupovali, tradeři a rozklepaní prodávali.

Trochu vlastní zkušenosti s povzdechem "K čemu jsou znalosti a dobrá predikce, když člověk podlehne pokušení a začne u části portfolia s tradingem" (No zkrátka je čas od času fajn vědět, že dnes jsem realizoval zisk X, včera Y :)

Nedávno jsem velmi levně koupil Textron s úmyslem držet ho dloooooho( zajímavé produkty, OPRAVDU VELCÍ zákazníci, lukrativní business, podhodnocená akcie). Po chvíli jsem ho ale prodal se ziskem asi 7%. Dnes narostl o 17%. (několik doporučení na investičních webech...) Pokud bych počkal, měl bych výrazně větší zisk, pokud bych vydržel plánovanou dobu byl by ještě větší a nemusel bych řešit daně.

Co tím chci říct? Soukromá osoba se může rozhodnout jestli zvolí trading nebo investování.

Profi obchodníci jsou většinou nuceni k tradingu:
a) šéfy
b) provizním / odměňovacím systémem
c) panikou klientů při jakémkoliv poklesu
(luxus moudrého investorského přístupu má asi málokterý)

Klienti většinou asi neradi nesou ztrátu byť je nerealizovaná - proto broker nastaví stop loss třeba 5%, případně realizují malé zisky a čekají na pokles kurzu - v podstatě jde o uzamykání zisku. Bohužel časté obchodování výzazně zvyšuje režijní náklady, které spolknou třeba polovinu zisku. V případě, že člověk rozumně investuje tak se režijní náklady pohybují pod 10%.

Osobně mne trochu znepokojuje titul, který byl 15% v plusu a klesne k -10%. Vydržím/ředím a po vrácení dále držím nebo podlehnu,shrábnu malý zisk a lituju uniklé šance :)

pondělí 20. července 2009

Ropné dilema

Před polovinou července 2009 se ropa plácala malinko nad 60USD za barel. Rostly i akcie a vyvstalo dilema, kterou ropnou společnost (při)koupit.

Prvním kritériem byla kapilalizace - alespoň 3 miliardy dolarů. To splnilo cca. 18 společností - uvedu tickery: EPD, SWN, CEO, OXY, TLM, SNP, APC, RRC, NBL, EOG, COG, NFX, HK, STR, UPL, DNR, PXP a CHK.

Druhým kritériem byla možnost nákupu na páku. Tímto kritériem prošly Questar Corp. (STR), Chesapeake Energy Corporation (CHK), EOG Resources, Inc. (EOG), Anadarko Petroleum Corp. (APC), Occidental Petroleum Corporati (OXY).

Třetím kritériem byla zajímavá vnitřní hodnota a nízké P/E. Do finále postoupilo Anadarko a Occidental Petroleum.

U APC byla nižší P/E, u OXY byla vnitřní hodnota vyšší než aktuální kurz. Naopak APC slibovalo potenciální zisk 28procent při dosažení 2/3 ročního maxima (moje oblíbená bulharská konstanta :) proti 17procentům u OXY.

APC nepřišlo do zvěřince kvůli relativně vysokému P/E (jak je nad 5, tak se mi do toho moc nechce), OXY naprosto neznám. Kdo tedy vyhrál? Která společnost rozšířila portfolio? SUNoco a UNIPETROL :). Oba tituly, protože byly zralé k lehkému naředění (po naředění -10 a -3procenta) a dají se brát na páku. SUN jelikož má líbivé malinké P/E. UNIPETROL díky negativním zprávám o výpadu zisku kvůli odstávce etylénové jednotky i psychologicky nižším poplatkům za nákup. (Popravdě řečeno čtyři nákupy UNI po 15k Kč v přijdou dráže než jeden nákup na NYSE nebo NASDAQ při srovnatelném objemu). Trochu jsem litoval, když APC rostlo a SUN spíše klesal, ale vzpomněl jsem na maxima v roce 2008 a přešlo to :)

pátek 17. července 2009

Roubini long

Roubini – „ekonomika se dostane z recese do konce roku“ (17.7.2009) Kurzy.cz / Josef Stoulil / Capital Partners

Super, cesta na sever může pokračovat.
Roubini nejspíš přestal shortovat a veřejně to přiznal :). To je najednou optimismu. Zajímalo by mne, jak dlouhá byla prodleva od otevření dlouhých pozic k vystoupení v TV.

čtvrtek 9. července 2009

Šroto VETO

Skvělé, prezident Václav Klaus vetoval zákon o šrotovném.

Člověk, který dojíždí za prací do sousedního města, má průměrný plat musí platit autobus/vlak nebo vrážet peníze do provozu automobilu. Lidé s nadprůměrnými příjmy, mající k dispozici služební auta navíc dostávají náhrady a nemusí nic vykazovat. Zaměstnanec jede na služebku a musí přiznat i chlebíček na svačinu. Zaměstnanec jež dostane služební auto, může ho používat i k soukromým účelům nutně ve výplatě daní 1% pořizovací ceny auta, ne tak vrchnost.

K náhradám: 200 poslanců, 81 senátorů. Pokud budeme pro jednoduchost předpokládat, že dostávají všichni maximální částku, dostaneme se k zajímavým počtům: 281 * 34200 = 9610200Kč měsíčne. Za rok je to 115322400 Kč. Zapomněl jsem na euro poslance, soudce, ředitele státních institucí ... pro jednoduchost vynásobíme měsíční náklady na dopravu poslanců a senátorů čísle 5. tedy 9610200Kč * 5 = 48051000Kč. Za celý rok je to 576612000Kč ... za 4 roky je to 2 306 448 000Kč.

Ano šrotovné je možná nesystémové, možná diskriminační, možná nebude mít efekt (vysvětlí mi někdo proč u nás prodeje aut klesly a na Slovensku stouply?)... ale možná by nestálo o moc víc jak stojí náhrady za dopravu pro poslance, senátory, soudce, ředitele státních institucí apod za jedno funkční období.

Na jedné strane je třeba z daní nás všech placený šéf NKÚ, kterému málem do stáje tří služebních aut vplulo Masserati a na druhé straně jsou tisíce lidí, kteří jezdí do práce rozhrkaným Favoritem jehož provoz si platí sami. Co se stane, když má poruchu prezidentské auto? Nic, dá se do opravy a jede se druhým. Co se stane když se partě dělníků pokazí ve Favorit? Vzhledem k tomu, že jim ujel poslední ze třech autobusů, tak přijdou nejspíš o půlden dovolené.

Každý měsíc je z našich daní hrazena nemalá částka na dopravu "vrchnosti". Proč by JEDNOU ZA ŽIVOT nemohli dostat malý příspěvek na posun svých zadků auty do práce i řadoví občani?

pondělí 6. července 2009

 
Počítadlo.cz